Živočichové a my

Moře - zdroj potravy a surovin

Člověk využívá odnepaměti moře k rybolovu. Nic méně dnes již rybolovem narušil populace některých druhů mořských savců a ryb natolik, že jím hrozí vyhubení. K nejčastěji loveným a ohroženým patří lososi a velryby, dále tresky, makrely, sledi, sardinky a ančovičky. Předmětem rybolovu jsou v součastnosti i druhy ryb,  dříve považované za podřadné - mačky ,rejnoci, některé druhy tuňáků. Vedle toho člověk loví i korýše (např. krevety) měkkýše /např. ústřice, olihně) a řadu dalších živočichů.

Typickým příkladem narušení  ekologické rovnováhy nadměrným rybolovem je oblast při pobřeží severozapadního Atlantiku, kde začal výlov tresek a jiných druhů klesat již v 70. letech minulého století a v důsledku toho se musel omezit. Obdobně dopadla i zdánlivě nevyčerpatelná peruánská loviště ančoviček či sleďů v Severním moři. Dnes v 11 z 15  hlavních světových oblastí rybolovu klesají stavy nejžádanějších a nejdůležitějších komerčních ryb ( např. atlantský tuňák o 80 %, stejně jako populace žraloků ). Jiným příkladem je lov velryb který je nyní pro komerční účely zakazán.

Život v oceánu

Nejvíce organismů žije ve světovém oceánu va studených mořích. Jejich chladné vody obsahijí více kyslíku než vody teplých moří. Současně mají studená moře dostatečný přísun slunečního záření pro fotosyntézu, což je důležité pro rostliny. Optimální podmínky umožňují růst většího množství rostlin - chaluh a dalších řas, které slouží jako potrava rybám.Studená moře jsou proto nejdůležitéjšími lovišti ryb. Teplá tropická moře mají zase díky stálým podmínkám (např. teplota horních vrstev vody kolísá v průběhu roku nejvýše o 2 st.C) vysokou druhovou diverzitu. Nicméně počet jedinců,  kteří patří k jednomu druhu, nedosahuje zdaleka počtu, který je charakteristický pro studená moře.

Nejvíce je oživená vrstva do hloubky až 150 m. Při pobřeží až 300m. Rostliny pronikají jen do hloubky okolo 300m. Nicméně i v hlubokých vodách žijí živočichové přizpůsobení tamním podmínkám - vysokému tlaku, ve tmě, specifické teplotě, obsahu kyslíku. Z hlediska podmínek pro život organismů se ocán dělí na dvě základní oblasti - pelagickou a bentickou. Pelagická oblast zahrnuje vodní svět oceánů a moří, ve kterém se organismy vznášejí nebo aktivně plavou. Bentická oblast zahrnuje dno oceánů a moří. Organismy tu žijí trvalé na mořském dně, popřípadě se po něm pohybují, nebo jsou zahrabány v sedimentech dna.

Sestupný trend

Soudobý pokles biodiversity se dotýká života ve všech směrech.Podle údajů Mezinárodní unie pro ochranu přírody a přírodních zdrojů(IUCN)  je zánikem ohrožena téměř čtvrtina savčích druhů a přibližně osmích ptačích.Rostlina na tom tak zle nejsou,ale i tak je evidováno více než 7000 ohrožených druhů.Tato čísla ovšem představují jen vrcholek ledovce,neboť údaje mají daleko k úplnosti.Uvádí se,že z hlediska míry ohrožení je vyhodnocen každý ze 4763 druhů savců.Z více než jednoho miliónu druhů bezobratlých je však detailně oceněna méně než jedna tisícina druhů.Snadněji se definují síly,které biodiverzitu ohrožují.Zdaleka nejvýznamnějším činitelem je ničení habitatu-stanoviště,neboť to hubí nejen jednotlivé druhy,ale zasahuje i ekosystémy,na nichž druhy závisejí.Habitaty mohou také rozvrátit introdukované-záměrně vysazené druhy,znečištění prostředí a jejich nadměrná exploatace-využití formou lovu a sběru.Znečišťování má obvykle lokální účinek,ale časem může vést k rozvratu životního prostředí v globálním měřítku.Příčiny současného vymírání-za vyhynutím více než 400 živočišných druhů po roce 1600 stojí tři hlavní faktory.Nejvýznamější příčinou snižování biodiverzity se v posledním půlstoletí stala destrukce stanovišť druhů.

Například za posledních 30 let se počet nosorožců černých snížil o 96%,přičemž celý úbytek spadá na vrub řádění pytláků.Kareby obrovské se vyvíjely na osamělých ostrovech,jako jsou třeba Galapády nebo Seychely.Vícero ostrovních plemen želv však vyhynulo,a to buď v důsledku lovu,nebo konkurence introdukovaných zvířat.

Nejstarší národní park světa

Nejdelší historii státní ochrany přírody mají ve Spojených státech amerických,kde byl vyhlášen první národní park na světě,Yellowstonský,již v roce 1872.Aby park o rozloze 8987km čtverečních vznikl,musel stát od soukromých vlastníků a od Indiánů vykoupit půdu,na které se rozkládá.Podobně se postupovalo v USA i v případě dalších unikátních chráněných území.Jeden z největších parků světa chrání nejen bohaté termální prameny,více než 300 gejzírů,bahenní sopky a další dozvuky sopečné činnosti,ale je také nejbohatším útočištěm divoké zvěře v USA.Z velkých savců se tu pohybuje až 25 000 jelenů wapiti.Bizonů žije ve třech stádech na 1 600.Parkem táhnou velká stáda losů a svůj domov tu má asi 500 medvědů baribalů a na 200 medvědů grizzly.V závěru minulého století se povedla reintrodukce vlka,který se zde dříve vyskytoval.Dnes vlčí smečky pomáhají udržet přírodní rovnováhu právě vůči přemnoženým wapiti.Dosud 80% území parku pokrývá les,který bývá obnovován umělými požáry,zakládanými správou parku.Předchází se tak vzniku velkého ničivého požáru,který park postihl v 80.letech 20.století.Jestliže dříve byl park netknutou divočinou,dnes je tomu naopak.Příval turistů a plány na těžbu zlata nedaleko hranice parku vedly UNESCO k tomu,že ho zařadila na seznam národních parků v ohrožení.Yellowstone ročně navštíví přes 3 mil. turistů a pobyt je třeba si rezervovat již před sezónou.Délka pobytu v parku je omezena na dva týdny,aby se vystřídalo co nejvíce návštěvníků.

Biodiverzita

Biologická diverzita neboli rozmanitost živých forem zahrnuje nejen počet druhů,ale i počet jedinců každého druhu.Proto se dva odlišné ekosystémy se stejným počtem druhů mohou lišit biodiverzitou.Nezbytné je brát do úvahy i genetickou pestrost,která je zahrnuta v genofondu,tj.souboru všech variant veškerých genů všech jedinců daného druhu.

Na zemi žije odhadem asi 14 milionů různých organismů,popsán je z nich však jen zlomek -asi 1,7 milionu.Nejelépe prozkoumané a popsané jsou vyšší rostliny a obratlovci,naopak bakterie a členovce řadíme mezi nejméně probádané.Srovnáme-li suchozemské a vodní ekosystémy,o hlubokomořském životě nevíme téměř nic.Popsáno je dnes pouze asi 1%mořských mikrobů.

Rozložení druhové rozmanitosti na Zemi není rovnoměrné.Počet druhů se zvyšuje od pólů k rovníku,druhově nejbohatší jsou tropické deštné pralesy.Odhaduje se,že 2/3 neznámých druhů žijí právě v tropických  deštných lesích.V Amazonii najdeme asi 10%zástupců světové flóry.Rychlost úbytku představuje 1 druh za 1 den,podle pesimistických odhadů dokonce 1 druh za 1 hodinu.Mezi vodními ekosystémy jsou druhově nejbohatší korálové útesy,ale pravděpodobně je čeká spolu s pobřežními mangrove podobný osud jako tropické deštné pralesy.Na vině je rostoucí znečištění vod,zvýšená hladina oceánů a eroze pobřeží.

Ochrana přírody

Dnes jsou uplatňovány dvě možnosti ochrany přírody.Ochrana"in situ" neboli na místě-představuje ochranu v přirozených podmínkách.Na daném místě je vyhlášena ochrana určitého území či druhu.Druhým způsobem je ochrana "ex situ",tj.mimo místo.Jde o ochranu v zoologických zahradách,botanických zahradách či semenných  bankách.Tento způsob umožňuje alespoň dočasně zachránit druh,ale nikoli ekosystém a podmínky,ve kterých daný organismus může volně žít.

K druhové ochraně přispívá i například Washingtonská úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích dřevin,známá pod zkratkou CITES.Jejím cílem je jmenovitě zabránit nekontrolovatelnému obchodu s ohroženými druhy a chránit je tak před vyhubením.

Vznik a zánik druhů

Druh zvířat zaniká (extinkce), jestliže se jeho jedinci nedokáží přizpůsobit podmínkám a vymírají. Stejně jako je přirozeným jevem vymírání druhů, je i vývoj nových druhů následkem přírodního výběru.Nový druh vzniká nejčastěji vlivem geografické izolace, která ho oddělí od ostatních populací a umožní projevit se náhodné změně v genetickém materiálu.Na rozdíl od vymírání je vznik nových druhů dlouhodobý proces, který trvá desítky až stovky tisíc generací. Odhaduje se, že 95 až 99% druhů, které na Zemi žily, vymřelo.V dnesní době bylo během posledních 500 let vyhubeno 485 známých živočichů a 584 druhů rostlin. Za ohrožené vyhubením je považováno dalších 25 702 druhů organismů. Kromě popsaných druhů mizí i druhy dosud neprobádané. Dosud nejrozsáhlejším pokusem o ochranu biologické rozmanitosti je Úmluva o biodiverzitě, kterou v červnu 1992 v Rio de Janeiro podepsalo 153 států světa.Švýcarští vědci se rozhodli vytvořit tzv. Modré seznamy obsahující druhy, které se podařilo zachránit před vymřením.Příkladem mohou být  orel bělohlavý, pelikán hnědý a aligátor mississippský v USA nebo kozorožec alpský v Evropě.